Podle aktuální prognózy Evropské komise, která je veřejně dostupná, by měl růst HDP v letošním roce dosáhnout 1,0 % v EU a 0,8 % v eurozóně. Na počátku příštího roku a v průběhu roku 2025 by měl růst HDP zrychlit na 1,6 % v EU a 1,4 % v eurozóně. Inflace měřená HICP v EU by měla klesnout z 6,4 % v roce 2023 na 2,7 % v letošním roce a na 2,2 % v roce 2025. V eurozóně by pak inflace, která v roce 2023 dosahovala 5,4 %, měla zpomalit z 5,4 % na 2,5 % v letošním roce a na 2,1 % v roce 2025. Podle předběžného odhadu Eurostatu HDP v EU i v eurozóně v prvním čtvrtletí roku 2024 mírně vzrostl o 0,3 %. Tato expanze znamená konec dlouhého období hospodářské stagnace, které začalo v posledním čtvrtletí roku 2022.
Inflace měřená HICP v eurozóně nadále prudce klesá z maxima 10,6 % zaznamenaného v říjnu 2022 a v dubnu letošního roku dosáhla dvouletého minima 2,4 %. Inflační předpoklady od počátku letošního roku předpokládaly nižší inflaci, než je tomu v současnosti. V současné době se předpokládá, že inflace bude i nadále klesat. Inflačního cíle pro rok 2025 bude dosaženo o něco dříve, než uvádí prognóza ze čtvrtého čtvrtletí 2023. Ke snížení inflace přispěje především neenergetické zboží, konkrétně potraviny. U energií inflace mírně roste a u služeb klesá jen pomalu. Očekává se, že inflace v EU jako celku se bude vyvíjet podobně, i když zůstane mírně nad očekáváním.
Navzdory hospodářskému zpomalení vytvořila ekonomika EU v roce 2023 více než dva miliony pracovních míst, přičemž míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let dosáhly v posledním čtvrtletí roku 2023 nových rekordních hodnot 80,1 % a 75,5 %. Situace na mnoha trzích práce v EU zůstává napjatá, přičemž míra nezaměstnanosti v EU dosáhla v březnu 2024 rekordního minima 6,0 %. Na těchto dobrých výsledcích trhu práce se podílí také nabídka migrantů a poptávka po pracovní síle. Růst zaměstnanosti v EU by měl podle prognózy v letošním roce klesnout na 0,6 % a v roce 2025 dále zpomalit na 0,4 %. Očekává se, že míra nezaměstnanosti v EU zůstane stabilní kolem nízké úrovně. Růst nominálních mezd v EU, který by měl v roce 2023 dosáhnout rekordních 5,8 %, začal zpomalovat.
Obchod mezi EU a USA v letech 2013-2023. zdroj Eurostat
Světoví ekonomové očekávají v nadcházejícím roce oživení založené na investicích. Očekává se, že měnová politika začne na straně základních sazeb, přičemž ECB provede 26. června 2024 snížení sazeb o 25 bazických bodů. V eurozóně očekáváme dosažení inflačního cíle v první polovině roku 2026. Nejistoty a rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit hospodářský výhled EU, ale i celého světa, se v posledních měsících zvýšily v důsledku vleklé války Ruska proti Ukrajině a geopolitického napětí. Pokud by došlo k nějakému negativnímu významnému vývoji ve světě, mohly by některé členské státy EU přijmout další opatření pro rok 2025, tj. fiskální konsolidaci, což by mohlo mít dopad na hospodářský růst v příštím roce. Současný výhled světových ekonomů zatěžují také klimatické změny.
